Spodní část oddílu E orlickoústeckého hlavního hřbitova tvoří památník, zbudovaný sbírkou občanů města v roce 1946.
Zde jsou uloženy ostatky obětí druhé světové války.
Zatímco střední část památníku je dedikována zemřelým rudoarmějcům, na obou jeho okrajích odpočívají oběti jednoho z transportů smrti, který po železniční trati Ostrava-Praha projížděl městem dne 24. ledna 1945: transportu číslo 6226. Událost popisuje, mimo další memoárové záznamy, zejména pamětní kniha města Ústí nad Orlicí.
Rozdělení památníku tímto symetrickým způsobem reflektuje různý čas – a v této souvislosti i různé okolnosti – uložení ostatků.
V pravé části oddílu, označené již přímo nápisem „Obětem transportu smrti“ jsou uložena těla sedmi vězňů, která sem byla přemístěna až v roce 1946: již po své exhumaci z původního uložení na německém hřbitově v někdejší sudetské části města.
Přímo na tomto místě, pod obecným označením „Obětem války“, v levé části oddílu otevřené ještě před německou kapitulací nikoli z piety, ale z prosté potřeby, odpočívá obětí pět.
Vzhledem k tomu, že narozdíl od tehdy sudetské části města (Hilbetten) byla u těchto neznámých obětí v den pohřbu, 25. ledna 1945, dodržena kompletní procedura za asistence četnictva, ohledacího protokol uvádí MUDr. Neklanem Velebilem zjištěná vězeňská čísla: podle běžné praxe koncentračního tábora Osvětim tetovaná na předloktí.
- A-7941
- A-5459
- A-6744
- 176 179
- 150 631
Podle nejlepšího svědomí badatelů v čase je někdejším vězněm číslo 176 179 rodilý Francouz Joseph Froim, deportovaný prostřednictvím tábora Drancy.
Vězeň číslo 150 631 byl archivními záznamy Památníku Osvětim s konečnou platností identifikován jako Meyer Cohen de Lara. Někdejší občan města Amsterodam deportovaný prostřednictvím tábora Westerbork: správnou transkripcí v rodné vlámštině Meijer.
✡︎
Meijer Cohen de Lara
se narodil 7. března 1912 a ve svých třiceti letech se 22. října 1942 v Amsterodamské synagoze oženil s Clarou Mendelson, učitelkou na zdejší synagogální škole.
Jejich syn Michiel, kterého se v dalších válečných událostech podařilo rodině ukrýt a nyní stále žije v Holandsku, přišel na svět 14. června 1943.
Vlastně tak jen pár dnů předtím, než byl Meijer sám 16. září stejného roku transportován do přestupního tábora Westerbork – a odtud dál do polské Osvětimi…
U dalších tří dostupných čísel dosud nebylo pátrání po identitě úspěšné.
Bohužel stejně, jako tomu je u zbývajících sedmi obětí z pravého oddílu. Zde přitom navíc neexistují ani základní indicie, ztracené ještě před exhumací těl z původního společného hrobu za zdí hřbitova v Hylvátské části města. Ta proběhla až déle než celý rok po konci války, v rámci realizace celého pietního místa na hlavním hřbitově.
Meijer Cohen de Lara
✡︎ 7. 3. 1912 NL
Joseph Froim
✡︎ 15. 3. 1922 FR
A-5459
A-6744
A-7941
- Transport číslo 6226K polské osadě Osvětim se v prvních dnech roku 1945 přiblížila východní fronta již velmi významně: a v místním koncentračním táboře se tedy… Více informací: Transport číslo 6226
- Rudoarmějci na ousteckém hřbitověStřední část válečné piety je určitým způsobem zavádějící. Hrobové místo je dnes obsazeno pouze několika vojáky Rudé armády s velmi nízkou… Více informací: Rudoarmějci na ousteckém hřbitově