Rudoarmějci na ousteckém hřbitově

Střední část válečné piety je určitým způsobem zavádějící. 

Hrobové místo je dnes obsazeno pouze několika vojáky Rudé armády s velmi nízkou hodností. Všichni dříve reálně pohřbení důstojníci byli později exhumováni a převezeni k uložení na jiná místa. 

Původní ruský text současné pamětní desky zároveň není příliš šťastným způsobem přeložen do jazyka českého – a čtenáře tak může dále zavádět mimo skutečnost ještě mnohem dále. 

Ruský výraz „pagib“ mnohem více odpovídá českému „zemřel“ či „zahynul“, než termínu „padl“, pro který má i ruský jazyk zcela samostatnou formulaci („upal“). 

Současně, kromě několika ojedinělých incidentů, v okolí města Ústí nad Orlicí neprobíhaly žádné bojové akce a německé jednotky vyklidily prostor, či se vzdaly, v relativně spořádaném klidu. Všichni na území města zemřelí rudoarmějci tedy podlehli buď již dříve utrpěným zraněním (většinou jako evakuovaní právě do ústecké nemocnice), či utrpěli újmu jinou než válečnou

Pokud tak má být informace pamětní desky skutečně přesná, měla by s drobnou opravou znít takto: 

Na území města Ústí nad Orlicí zemřeli v průběhu osvobozování následující příslušníci Rudé armády

  • major Gušenko
  • kapitán Medveděv
  • seržant Arsanson Alexandr
  • vojín Balujev Sergej Alexandrovi
  • vojín Dorgan Andrej
  • vojín Jelmakov Grigorijevič
  • vojín Zabelin Vasilij Pavlovič
  • vojín Kuzněcov Konstantin Pavlovič
  • vojín Najmidinov Machmut
  • vojín Pelkov Michajl Dimitrijevič
  • vojín Tkušev Makar
  • vojín Chrančuk Matvěj

Míněno tedy pouze jako faktický údaj, platný pro daný časový úsek jara roku 1945.

Z datace přitom nadto zřetelně vyplývá, že – s výjimkou dvou vojínů zemřelých již 5. 3. – spadají všechna další úmrtí až do období po konečné kapitulaci Německa. I sama tato okolnost tedy víceméně logicky vylučuje smrt v boji tak, jak je výklad této formulace  běžně vnímán. 

Na druhé straně jsou v Ústí dochovány záznamy o úmrtí nejen příslušníků armády například v souvislosti s výbuchem nastražené miny pod vojenským jeepem. Lze tento fakt považovat za smrt při osvobozování města…? A: je možné tvrdit, že nakonec právě i tyto oběti tedy skutečně „padly“…? 

Zřejmě ano. 


Uveřejněno

v

od

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *